Hokej, v tom mojom rebríčku, patrí jednoznačne na vrchol. Je asi najvyššie z toho všetkého, kde sa dá dobre odreagovať, udržať si kondíciu, oddýchnuť ducha a spoločenský zabaviť. Spojenie rýchlosti, sily, húževnatosti, obratnosti, taktiky, kde nie len všetky svalové partie dostanú zabrať, ale aj rozum. Je to akési zlúčenie viacerých športov: behu na krátke trate, futbalu, golfu, šachu... až po box. K tomu všetkému je to kolektívna hra, ktorá vytvára spoločenstvo z veľmi odlišnými typmi ľudí.



Krátke zamyslenie nad touto hrou:

Teologie sportu – lední hokej

Samotným základem je jak všichni dobře víme ledová plocha – život, v němž jak známo občas pěkně bruslíme a který bývá někdy pěkně kluzký. Nevíme vždycky, kam nás ve své klouzavosti zavede či hodí, což svědčí o něm jako o tajemství. Protože jsme však bytostí časoprostorovou, tak abychom se nerozplynuli v nicotě a neztratili svoji identitu, jsou nedílnou součástí onoho stadionu života mantinely – limity a hranice v podobě hřiven, darů, schopností a též spoluhráčů, s nimiž tvoříme jeden celek – společenství.

Abychom se uměli po ledové ploše pohybovat, máme brusle v podobě svobodné vůle, jejichž pomocí se rozhodujeme, kterým směrem se ubírat. Velmi důležitou úlohu hraje puk, neboli rozhodnutí, směřované k soupeřově brance-cíli. Vhodným nástrojem (prostředkem) tohoto směřování je tzv. hokejka, která není ničím jiným než citem pro míru (uměřeností), rozumem a též srdcem.
Nedílnou součástí výbavy je dres, coby ochrana hráče. Nejvíce tomu nasvědčuje helma – náš anděl strážný, popřípadě, jehož ochranu zakoušíme zejména při pádu na led, tutéž funkci plní chrániče, patroni křestní a biřmovací, obzvláště u brankáře, kterému soupeř poslal svoje rozhodnutí nevybíravým způsobem. Dres jako takový má většinou nějaké barevné logo, jímž není nic jiného než naše identita: jméno je naším jménem, osobitostí, číslo a název klubu vyjadřují naše místo v konkrétním celku-společenství.
Abychom hráli čestně a čistě, máme tu pravidla – Desatero a také rozhodčího – naše svědomí, které nás za porušování pravidel včetně faulů pošle na lavičku – do zpovědnice, kde probíhá naše momentální vyloučení ze společenství pro náš hřích a kde jsme očišťováni skrze upřímnou lítost a pokání.
Hokej, jak známo, se hraje na třetiny. Tu první na ledové ploše spíše za nás hrají druzí – rodiče, učitelé, vychovatelé, jmenuje se dětství a prepuberta až puberta. Druhou třetinu zvanou dospělost hrajeme už sami za sebe, poslední třetina znamená blízkost přesunu do oblastí nebeských, což je patrné zejména v její závěrečné fázi, kdy se snažíme do nebeské brány nastřílet co nejvíce dobrých rozhodnutí a skutků.
Na základě toho bychom také mohli říci, že: branka je bránou do nebe, brankářem Ježíš Kristus, do nějž někdy docela nevybíravě střílíme svým špatným, hříšným rozhodnutím. Jeho chrániči je Matka Boží Panna Maria, která zmírňuje jemu uštědřované rány. Helmou Ježíše je Duch svatý a též nad ním věčně bdící Otec. Lavička, na níž jsme někdy vysíláni je křížem očištění, doba a průběh odchodu na ni mukami Kalvárie.
Týmem, v němž se nacházíme a za který hrajeme je Církev, kde se projevuje jednota v mnohosti: nebeská Církev vítězná je na zemi rozdělena na různé církve, které leckdy spolu soupeří, ale usilují o stejný cíl, dostat se do nebe.

(Petra Otýpková, v Olomouci dne 21.6. 2004)



S hokejom som začal (to si ani presne nepamätám), keď som mal prvé korčule dvojnožové (po staršom bratovi). To bol síce len kontakt s ľadom, ale niekde tam sa objavila aj hokejka s pukom. Od vtedy to bolo v rámci zimných sezón raz týždenne, až kým neprišla stredná škola. 2 – 3 krát do týždňa (v rámci telocviku /vtedy stala hodina štadióna 150,- Sk/, a na rôzne podniky /OUNZ – otcov zamestnávateľ/) a mimo sezóny na suchu s kamošmi (bratia Sabolovci a R. Soták, alias Čaba). Potom osemročné sucho (asi 3-krát som stal na ľade, z toho raz pred Viedenskou radnicou). V roku 2002 prišiel veľký come back (rodičia mi prispeli na výstroj) a už druhu sezónu hrávam striedavo v Michalovciach, Olomouci a Bratislave.

Tak toto je Markin hráč.

<-- VIDEO
Aj keď naši reprezentanti pohoreli na ZOH v Salt Lake City 2002,
posledný zápas o 13. miesto si vychutnali. Slovensko - Francúzsko 7:1
Aj Vy si vychutnajte gól, ktorý nie je atypický pre Mariána Hossu.


Ak Vám nestačia moje stránky o hokeji (cítim sa urazený) možte si pozrieť niečo z našich, zahraničných, ale aj zo zámorských líg:

  • Slovenská stránka o hokeji: http://hokej.point.sk/
  • Česká stránka o hokeji: http://www.hokej.cz/
  • Oficiálna stránka NHL: http://www.nhl.com/
  • Všetko, čo sa spaja s hokejom: http://stredahokej.host.sk/links.html/
  • Všetko, čo sa spaja s hokejom: http://www.madvipers.sk/linky.htm/
  • Stránka hok. klubu HC Olomouc: http://www.hc-olomouc.cz/

    Pondelok, 20. 5. 2024